Rychlá a nakonec i velice krátká přehlídka

 

 

Už jsem se o téhle pracovní zástěře pro mého syna zmiňovala dříve, ale až dnes jsem ji konečně vyfotila. Aplikace jsou ze starého trička, původně koupeného v sekáči, je až obdivuhodné kolik praní má triko za sebou a na hlavním obrázku to nezanechalo ani sebemenší stopy. Však taky prošít obrázek bylo za trest. Spousta párání, podšívání nažehlovacím vlizelínem a stejně výsledek nic moc:-( Naštěstí syn to ocenil a zástěru první dny odmítal sundat.

 

 

 

A po delší době také svetr pro syna. Chtěla jsem jej udělat větší, když jsem se po tak dlouhé době pustila do pletení, ať mu taky dlouho vydrží, že? Výsledek byl, že mu byl krapet širší, tak je prošit v několika místech ručně kloboukovou gumičkou, aby se trošku stáhl:-)

 

Snažila jsem se vložit ještě další fotky, ale nějak se mi nedaří vložení, tak zase příště:-)

 

A málem bych zapomněla, dnes jsem odeslala naposledy top deky do Loudavého Peška 2013 a netrpělivě vyhlížím, kdy se mi vrátí ten můj. Vave plánuje prezentaci všech Pešků, tak sem pak určitě také vložím odkaz.

 

 

 

 



 



 

Vánoční výměna poprvé

Tak dnes se jdu chlubit cizím peřím:-)

 

Po delší době jsem se zúčastnila výměny a to hned vánoční u Ajky. Já ostuda ještě dodělávám (no ano opět jsem změnila názor), ale protože z dárečku, který ke mě už dorazil byli doma všichni nadšeni, musím Vám tu "silnou trojku" od Pavlínky Bartíkové ukázat.

 

 

Vánoční hvězda do tomboly

Manžel letos opět nutně potřeboval dárek do tomboly na vánoční večírek, nejlépe ruční výroby.

 

Začala jsem nečekaně v předstihu s háčkovanými ozdobami - stromeček, vločka, mělo být i srdíčko, ale na něj už nedošlo:-) Najednou jsem opět věděla, že to není ono. Však mě někteří už znáte:-)

 

A tak již klasicky, na poslední chvíli, ještě večer před předáváním jsem dodělávala tuhle vánoční hvězdu. Pozor, teď přichází překvapení... andílka jsem měla odlitého už delší dobu:-)

 

P.S. Jsem téměř před dokončením dárečků pro paní učitelky do školky, předání plánuji 20.12.2013, tak jsem sama zvědavá jestli opět budu na poslední chvíli dělat něco jiného...

 

Podivný říjen

Nějak jsem dlouho nic nenapsala a vlastně ani neušila...

 

Proč? Chyběla mi ta správná nálada, chuť, trošku se u nás i marodilo - nejdřív dcerka, pak jsem na týden přišla o hlas a zbytky energie i já. O tu energii mě připravili zejména lidé v mém okolí a myslím, že to mělo i vliv na mé zdraví. Nechci to tady moc rozvádět, co kdyby to náhodou četli, že:-) Lidé se asi vážně nemění, jen se stávají horší... 

 

Pevně věřím, že listopad BUDE KRÁSNĚJŠÍ, PLODNĚJŠÍ A VESELEJŠÍ!!!

 

A protože dlužím alespoň shrnutí mé záříjové likvidace kostlivců, tak tady malá rekapitulace (fotky dodám později, nemám nafoceno).

 

1. dokončit háčkovanou čepičku pro dcerku - už týden mi leží na stole a zbývá jen kytička na ozdobu HOTOVO
2. ušít pracovní "Bořkovu" zástěru pro synovo nářadí - látku si vybral, částečně mám i nastřiženo HOTOVO
3. pohnout s dokončením čtverečků z akce "každý každému kousek sebe"- MÁM SEŠITÉ ČTVEREČKY
4. vymyslet, v lepším případě ušít, další kolo Peška (termín odeslání je 15.10.2013) HOTOVO
5. začít s pletením svetru pro syna TÉMĚŘ HOTOVO

Hromadná likvidace kostlivců

Když Světluška vyhlásila společné tažení za likvidací restů, říkala jsem si, že se samozřejmě zapojím. Tiše. A když se mi povede do pevného termínu 30.9.2013 něco dotáhnout, budu jásat a chlubit se:-)

Mám spoustu kostlivců a všechny se netýkají jen šití. Něco málo jsem stihla před nástupem do práce, ale pořád jich ještě spousta zbývá. A tak odhodlaně jdu s kůží na trh a hlásím svůj nejpalčivější přehled kostlivců.

1. dokončit háčkovanou čepičku pro dcerku - už týden mi leží na stole a zbývá jen kytička na ozdobu
2. ušít pracovní "Bořkovu" zástěru pro synovo nářadí - látku si vybral, částečně mám i nastřiženo
3. pohnout s dokončením čtverečků z akce "každý každému kousek sebe"
4. vymyslet, v lepším případě ušít, další kolo Peška (termín odeslání je 15.10.2013)
5. začít s pletením svetru pro syna

Termín začíná být šibeniční, proto jsou některé úkoly jen lehce nastíněné - vymyslet, začít... Zvládnu-li alespoň půlku budu ráda, i když mít za týden hotové vše je výzva!!!

V kuchyni teď budu za hvězdu! A také něco pro Aničku a její panenku.

Taky jedna z dlouho odkládaných záležitostí. Mám pocit, že poslední dobou jsem dělala jen "dlouho odkládané záležitosti":-) Že bych podvědomě plnila svůj SEZNAM?

Na pózování ani focení nejsou lidi, tak jsem využila pěkného dopoledne a opět oblékla jabloň. Střih na zástěru i chňapku z Love Bellet Fabrics.

 

 

A nemohla jsem zapomenout ani na překvapení pro dcerku, která začala chodit do školky. Po pondělním nadšení, se objevily slzy a to den co den větší a větší... A tak se slzami i v mých očích jsem během chvilky dala dohromady zavinovačku pro panenku a malý polštářek s peřinkou, na výplň jsem použila její původní peřinu z postýlky:-) Radost byla. S panenkou vč. kompletní výbavy pak i spala. V pátek už šla do školky s úsměvem. I když jestli to nebylo tím, že měla narozeniny "či" roky a nesla si bonbónky:-) Uvidíme zítra, pondělí bývá po víkendu těžší... 

 

 

A protože látka ještě stále zbyla, další den na ni čekal ještě košíček - taštička.

 

 

A co se dává do takové taštičky? Nakoukněte...

 

 

 

P.S. Syn mi pak večer vyčítavě sdělil, že jsem dlouho NIC jemu neušila. Tak jsem se zeptala, co by potřeboval. Čekala jsem, že bude chtít také zavinovačku pro Vojtíška, se kterým spí už několik let, ale překvapil. Chce něco na oblečení, nakonec se z toho vyklubal pás na nařadí jako má Bořek Stavitel. Návrh už máme, látky už si také vybral, Bořka na kapsy jsme už ze starého trička také vystřihli, teď to jen dokončit. 

 

 

 



 

První, druhá ... sukně

 

Podařilo se mi nemožné. Dostala jsem asi před dvěma týdny manžela i s dětmi na celý den a dokonce i na noc z domu. Vyrazili na chatu a vzali sebou i tchána! A jak jsem strávila svou první dovolenou po pěti letech? Samozřejmě, že u stroje.

 

První do čeho jsem se pustila byla dlouho odkládaná sukně. S blížícím se návratem do práce mi náhle začalo docházet, že nemám žádnou sukni, v které bych mohla vyrazit. Posledních 5 let jsem strávila hlavně v kalhotách a sukně a šaty nějak z mého šatníku zmizely. Ono taky běhat za dětmi v sukni a na podpatcích brzy omrzí:-) 

 

Takhle dopadla první sukně zkušební s pružným pasem.

 

Pružný pas je jistota, že sukně bude sedět dlouhodoběji, ať už je pohyb vlastního pasu směrem nahoru či dolů, proto je i na druhé sukni :-) Látka už je trošku pevnější - jemný manžestr - ale stále je lehká a na podzim i barevně by mohla být ideální.

 

 

Nešila jsem ten den jen sukně, ale došlo i na resty z hromádky určené na spravení, přešití, došití apod. Upřímně, mám celou hromadu, zpracovala jsem malou hromádku:-) Je to hodně neoblíbená hromada a já se občas snažím motivovat sama sebe, že než se pustím do něčeho dalšího, nového, zlikviduju nějakého toho kostlivce. Jedna oprava roztržených kalhot mě ale opravdu bavila a sklidila pak i velké nadšení u dcerky:-)