pondělí 23. září 2013

Hromadná likvidace kostlivců

Když Světluška vyhlásila společné tažení za likvidací restů, říkala jsem si, že se samozřejmě zapojím. Tiše. A když se mi povede do pevného termínu 30.9.2013 něco dotáhnout, budu jásat a chlubit se:-)

Mám spoustu kostlivců a všechny se netýkají jen šití. Něco málo jsem stihla před nástupem do práce, ale pořád jich ještě spousta zbývá. A tak odhodlaně jdu s kůží na trh a hlásím svůj nejpalčivější přehled kostlivců.

1. dokončit háčkovanou čepičku pro dcerku - už týden mi leží na stole a zbývá jen kytička na ozdobu
2. ušít pracovní "Bořkovu" zástěru pro synovo nářadí - látku si vybral, částečně mám i nastřiženo
3. pohnout s dokončením čtverečků z akce "každý každému kousek sebe"
4. vymyslet, v lepším případě ušít, další kolo Peška (termín odeslání je 15.10.2013)
5. začít s pletením svetru pro syna

Termín začíná být šibeniční, proto jsou některé úkoly jen lehce nastíněné - vymyslet, začít... Zvládnu-li alespoň půlku budu ráda, i když mít za týden hotové vše je výzva!!!

neděle 8. září 2013

V kuchyni teď budu za hvězdu! A také něco pro Aničku a její panenku.

Taky jedna z dlouho odkládaných záležitostí. Mám pocit, že poslední dobou jsem dělala jen "dlouho odkládané záležitosti":-) Že bych podvědomě plnila svůj SEZNAM?

Na pózování ani focení nejsou lidi, tak jsem využila pěkného dopoledne a opět oblékla jabloň. Střih na zástěru i chňapku z Love Bellet Fabrics.


 
 
A nemohla jsem zapomenout ani na překvapení pro dcerku, která začala chodit do školky. Po pondělním nadšení, se objevily slzy a to den co den větší a větší... A tak se slzami i v mých očích jsem během chvilky dala dohromady zavinovačku pro panenku a malý polštářek s peřinkou, na výplň jsem použila její původní peřinu z postýlky:-) Radost byla. S panenkou vč. kompletní výbavy pak i spala. V pátek už šla do školky s úsměvem. I když jestli to nebylo tím, že měla narozeniny "či" roky a nesla si bonbónky:-) Uvidíme zítra, pondělí bývá po víkendu těžší... 
 
 
A protože látka ještě stále zbyla, další den na ni čekal ještě košíček - taštička.
 
 

A co se dává do takové taštičky? Nakoukněte...

 
 
 
P.S. Syn mi pak večer vyčítavě sdělil, že jsem dlouho NIC jemu neušila. Tak jsem se zeptala, co by potřeboval. Čekala jsem, že bude chtít také zavinovačku pro Vojtíška, se kterým spí už několik let, ale překvapil. Chce něco na oblečení, nakonec se z toho vyklubal pás na nařadí jako má Bořek Stavitel. Návrh už máme, látky už si také vybral, Bořka na kapsy jsme už ze starého trička také vystřihli, teď to jen dokončit. 

 
 
 

 

sobota 7. září 2013

První, druhá ... sukně

 
Podařilo se mi nemožné. Dostala jsem asi před dvěma týdny manžela i s dětmi na celý den a dokonce i na noc z domu. Vyrazili na chatu a vzali sebou i tchána! A jak jsem strávila svou první dovolenou po pěti letech? Samozřejmě, že u stroje.
 
První do čeho jsem se pustila byla dlouho odkládaná sukně. S blížícím se návratem do práce mi náhle začalo docházet, že nemám žádnou sukni, v které bych mohla vyrazit. Posledních 5 let jsem strávila hlavně v kalhotách a sukně a šaty nějak z mého šatníku zmizely. Ono taky běhat za dětmi v sukni a na podpatcích brzy omrzí:-) 
 
Takhle dopadla první sukně zkušební s pružným pasem.
 

Pružný pas je jistota, že sukně bude sedět dlouhodoběji, ať už je pohyb vlastního pasu směrem nahoru či dolů, proto je i na druhé sukni :-) Látka už je trošku pevnější - jemný manžestr - ale stále je lehká a na podzim i barevně by mohla být ideální.
 

 
Nešila jsem ten den jen sukně, ale došlo i na resty z hromádky určené na spravení, přešití, došití apod. Upřímně, mám celou hromadu, zpracovala jsem malou hromádku:-) Je to hodně neoblíbená hromada a já se občas snažím motivovat sama sebe, že než se pustím do něčeho dalšího, nového, zlikviduju nějakého toho kostlivce. Jedna oprava roztržených kalhot mě ale opravdu bavila a sklidila pak i velké nadšení u dcerky:-)