Maskování

Loňský rok byl velice bohatý na masky, zejména naše "Zuška" hýří nápady na vhodné masky na poslední chvíli.

A co jsme všechno potřebovali?

Čepici pro struhadlo. Netuším jakou čepici nosí praprastaré struhadlo, tak musela stačit napodobeniny struhadla z papíru. Mimochodem, pravé struhadlo bylo následně uloženo na pár měsíců ve škole připravené na další vystoupení:-)

 

 

 

Následoval pobyt ve škole v přírodě s požadavkem na jednoduchou masku. Nic z bohaté domácí zásoby masek se samozřejmě nehodilo a návrhy byly občas opravdu zajímavé (např. legopanáček). Zvítězil pirát. A najednou se hodila i ta těsná vesta, z které vyrostl rychleji než si ji stihl poprvé vzít na vystoupení:-)

 

 

 

 

Blížil se konec školního roku a na klid to nevypadalo. Na závěrečný koncert měli secvičit Červenou Karkulku a my jsme dostali roli HOLUBA. "Vrků, vrků, vrků, já Tě dobře vidím vlku." Pod křídly měl pak samozřejmě šedé tričko a kalhoty.

 

 





Aktuální školní rok zatím vypadá poklidně - dvakrát jsme provětrali holuba, jednou Mikuláše, který dostal jen novou čepici.

Chystáme se na zimu

Venku to vypadá zatím stále na jaro.

MY, ale přípravu na tu pravou zimu nepodceňujeme a tak dvě děti už mají tři lopaty na sníh.
Dnes jsme dokoupili Aničce nepomokavé rukavice.
O vánocích jsem konečně ušila čepici pro sebe a pro dcerku a

 

synovi nový nákrčník.

 

 

 



Kdo je připraven, není zaskočen!
I když podle předpovědí bude "jarní" celý leden... ale známe ty jejich předpovědi:-)

 

Předvánoční tvoření

Je už sice po vánocích, ale protože je teď už trochu volněji, nastává čas vložit pár fotek, co jsme ještě letos stihli. Záměrně používám množné číslo, protože už od podzimu zejména syna chytlo jakékoliv vyrábění a téměř denně jsme něco tvořili.

Na letošní výstavě Kreativ v Ostravě mě zaujal stánek Bambulky.elpopo.cz a zejména jejich věnečky omotávané vlnou a pak různě dozdobované. A tak když syn jednou honem chtěl něco vyrábět, vzpomínka na ně mě zachránila.

 



Hodně oblíbené jsou u nás i předchystané sestavy od společnosti BD-Tova. Vloni jsem na ně poprvé narazila také na Kreativu a nakoupila sněhuláčky, sovy a broučky.

 

Letos jsem už k jejich stánku mířila s jistotou, zejména poté, co vím, že ceny na veletrhu jsou většinou poloviční - letos všechny skládané figurky a obrázky byly za jednotných 30,- Kč. A tak jsem dokoupila vánoční stromečky, obrázky s dýní a s tučňáky, a figurku čarodějnice (ta jediná čeká ještě na poskládání).

Dělali jsme společně ještě tyto čepičky (základ je z ruličky toaletního papíru) a visí nám ve vstupní chodbě na větvích, které v průběhu roku vždy obměňujeme.

Někteří si možná všimli i vánoční ozdoby šité podle Mariny. Do dokonalosti má daleko, ale láká mě i ta její větší verze, tak uvidíme jestli na ni také jednou dojde:-)

Těsně před Štědrým dnem jsem ušila vánoční stromečky, jeden byl ještě na poslední chvíli přibalen tetě pod opravdový stromeček.

A troška háčkování pro dceru

 

 

Zejména z této "homelessky" a nákrčníku mám radost, moc jí to sluší, jen se odmítá vyfotit:-(

A pár fotek z loňského předvánočního tvoření:

falešný patchwork a vypichovaný věneček

 

adventní kalendář šitý podle loňské Mariny

adventní kalendář ze společného šití kapsiček

 

 

 

 

Děkuji, pokud jste dočetli až sem.

 

 

 

 



Klobouček na přání

Po návratu z dovolené v chorvatském Tučepi jsem se se silnými abstinenčními příznaky vrhla na šicí stroj a doháním resty. Jeden z prvních, který mě už trošku děsil, protože jsem jej chtěla stihnout před dovolenou, ale nějak to nevyšlo, byl tento klobouček na přání pro jednoho kloučka až do Ameriky. Jeho maminku zaujal autíčkový klobouček pro mého syna, bohužel dostatečné množství látky na klobouček jsem již neměla, tak jsme spolu dlouho vybíraly a ladily a vyhrála dinosauří kombinace.

 

Syn měl dnes pózovací náladu, tak jsme konečně i nafotili a fotky dnes poslali. Snad se bude líbit...

 

A pár fotek z dovolené...

Výhled z balkónu

 

 

 

Omiš

Makarska

 

 

Čekání na jaro

Letošní dlouhé čekání na jaro jsem si nejčastěji krátila s háčkem v ruce. Snad napotřetí jsem konečně dokončila jarní svetřík pro mou dcerku Aničku. Přízi jsem koupila už vloni na jaře, jen mi chyběla ta pořádná inspirace, nápad.  Začala jsem plést, ale nebyla jsem přesvědčena, že zrovna tohle je to pravé, tak jsem téměř hotovou práci odložila na neurčito. Čas běžel a já opět zkoušela nový vzoreček, tentokrát už rozhodnuta, že plést nebudu. Až letos v únoru byl konečně ten pravý nápad tady. Konečně vyzkouším ten návod z Praktické ženy 10/2010 - návod od Vendulky Maderské. A svetřík byl najednou hotový za pár dní...

Samotný návod se mi tak zalíbil, že pevně doufám, že nebude poslední, ale že spáchám i barevnou verzi "jako od Vendulky" a vestička by taky nebyla k zahození:-) Tak uvidíme, plánů je vždycky mnoho, ruce jen dvě.

Kromě svetříku přibyly Aničce do šatníku i tři háčkované čepičky, lehká šála a šátek na krk.