První, druhá ... sukně

 

Podařilo se mi nemožné. Dostala jsem asi před dvěma týdny manžela i s dětmi na celý den a dokonce i na noc z domu. Vyrazili na chatu a vzali sebou i tchána! A jak jsem strávila svou první dovolenou po pěti letech? Samozřejmě, že u stroje.

 

První do čeho jsem se pustila byla dlouho odkládaná sukně. S blížícím se návratem do práce mi náhle začalo docházet, že nemám žádnou sukni, v které bych mohla vyrazit. Posledních 5 let jsem strávila hlavně v kalhotách a sukně a šaty nějak z mého šatníku zmizely. Ono taky běhat za dětmi v sukni a na podpatcích brzy omrzí:-) 

 

Takhle dopadla první sukně zkušební s pružným pasem.

 

Pružný pas je jistota, že sukně bude sedět dlouhodoběji, ať už je pohyb vlastního pasu směrem nahoru či dolů, proto je i na druhé sukni :-) Látka už je trošku pevnější - jemný manžestr - ale stále je lehká a na podzim i barevně by mohla být ideální.

 

 

Nešila jsem ten den jen sukně, ale došlo i na resty z hromádky určené na spravení, přešití, došití apod. Upřímně, mám celou hromadu, zpracovala jsem malou hromádku:-) Je to hodně neoblíbená hromada a já se občas snažím motivovat sama sebe, že než se pustím do něčeho dalšího, nového, zlikviduju nějakého toho kostlivce. Jedna oprava roztržených kalhot mě ale opravdu bavila a sklidila pak i velké nadšení u dcerky:-)

 

 

 

Opět trochu levandulového šílení

Já vím, už zase:-) Na stole mi po minulém šití zůstala spousta zbytků a zbytečků, tak jsem se hned pustila do jejich zpracování. Levandulové pytlíčky plněné letošní levandulí, byly jasné, však už jsem o svém plánu psala tady. Jen jsem nějak nevěděla co s těmi minizbytečky a pak jsem viděla topy obalů na knihy od Evikmt a večer jsem hned zasedla a za chvíli byl obal na sešit, do kterého mám v plánu si psát různé poznámky a nápady k šití, hotový.

 

 

 

A slibuji, že teď už dám s levandulí chvíli pokoj:-)

 

Levandulová...

I když jsem téměř před rokem kupovala tyto levandulové látky s jasným cílem a to, že z nich budou polštáře a běhoun do haly, čekaly na polici v krabici dlouho, než jsem se definitivně rozhodla jak na to a střihla. Pak už mi to šlo rychle od ruky a já si jen pobrukovala "Ty jsi má levandulová..."

No, pravda, jednou jsem v zápalu práce řízla místo do látky do prstu, což mě na chvíli zbrzdilo, ale prst je už zahojený a vše je zapomenuto a hlavně došito:-)

Každý každému kousek sebe - část 1.

Tak jsem se konečně dočkala a včera k večeru mi Maruška - Studio Mados přivezla dvě igelitky plné rozešitých topů. Jakých topů, jaké "kousky sebe"?

 

Na vysvětlenou, pro připomenutí členkám skupiny, krátká citace z organizačního blogu jedné z hlavních organizátorek akce Světlušky.

 

"25. září 2011 jsme se švadlenkami na tehdejší Galerii Marina spustily zajímavou akci. Byla první svého druhu, do které jsme se pustily a vlastně i dala jméno několika dalším, které se poté rozběhly s menším počtem účastnic. V téhle "velké" je nás zapojeno 56 a šijeme 56 patchworkových topů, na nichž máme každá kousek od každé a budeme tak mít krásnou hmatatelnou památku na báječnou bandu se společným nadšením."

 

V průběhu akce se občas vyskytly nějaké problémy, ale pevně věřím, že i druhé kolo doběhne zdárně a že každá budeme mít svoji vzpomínku.

 

Moje příprava na druhé kolo, 29 čtverečků 12x12 cm.

 

Tohle je můj top a další čtverečky k přišití. V průběhu akce jsme se rozhodly, že v rámci urychlení posílání budeme čtverečky jen vkládat. Myslela jsem, že jej sem dám, až bude hotový, ale musela jsem se podělit hned teď:-)

Jen pro představu hromada balíčků, které ještě čekají na svou majitelku.

 

 

A protože vím, že všechny ten svůj netrpělivě vyhlížíte, tak jsem nelenila, svoje čtverečky přiložila a balík letí zítra za Ivanou do Šumperku.

 

 



 

 

 

Co mi dělá radost + krátká fotoreportáž pro Ajku

Mám ráda vůni levandule a proto nesmí chybět ani na naší zahradě. Když jsme ji před dvěma lety přesazovali, měla jsem strach, že to nedopadne a tahle nádhera na mě čekala po příjezdu z dovolené.

 

 

 

Částečně je již sklizena a suším a těším se, že letos místo levandulových srdíček ušiju úplně jednoduše takové voňavé pytlíčky. Konečně jsem se take pustila do levandulových polštářů, běhounu a dvou malých ubrousků do haly. A když jsem si pochvalovala jak mi to hezky jde a že to dneska dotáhnu, "ufikla" jsem si špičku levého ukazováčku, a tak už pár dní nešiju. Na druhou stranu jsem dala dohromady fotky z dovolené a teď už jen čekám na první fotoknihu, kterou jsem dala dohromady.

 

Kromě levandule jsem vždycky obdivovala hortenzie, zejména v její modrofialové variantě. A letos mi poprvé vykvetla!

 



 

 

A na závěr slíbená krátká fotoreportáž pro Ajku z dnešního rána.

 

Vypadá to, že po několika letech budou letos broskve.

Ostružin by také mělo být letos hojně.

Rajčata ve skleníku teprve začínají červenat.

Okurky děda otrhal, netušil, že se budou fotit, tak snad příště.

 

A z tohoto rybízu bude dnes drobenkový koláč. Červený angrešt jsem už včera obrala na marmeládu, nakonec jej bylo málo, tak jsem přidala dva banány, 3 jablka a celou skořici, prostě co doma bylo, a nečekaně vznikla "luxusní záležitost" slovy manžela.

I pavučinám ve skalce se u nás daří...

 



 

Pokud jste vydrželi až do konce, máte můj obdiv a moc děkuji.

Letem světem ještě červnem

Jen ještě takové malé ohlédnutí nad červnem, co jsem stihla, ale neukázala "světu".

S blížícím se koncem školního roku jsem samozřejmě přemýšlela, čím potěšit paní učitelky ze školky. Vypadalo to, že tentokrát nebudu šít na poslední chvíli, volba padla na taštičky jejichž návod byl v jedné z prvních Marin. Ano, občas mi dlouho něco trvá a tak jsem se k tomuto návodu dostala až teď.
 

Mimochodem ty korálky mám od kamarádky Kačky, poslala mi nejrůznějších dřevěných korálků plný sáček, čímž ji ještě jednou děkuji. Také zde musím zmínit, že se Kačka 26.6.2013 stala poprvé maminkou dcerky Magdalénky, moc gratulujeme, a jak jsem jí slíbila za korálky chystám pro malou malinký dáreček, ale o tom zatím pomlčím.

 

Zpátky k taštičkám. Měla jsem dávno ušito, ale byl tady pocit, že to nějak není ono, že by to něco ještě chtělo... A pak na poslední chvíli přišla nová inspirace, nápad, a já večer před předáním dárečků obšívala hrníčky a kávová zrníčka podkafáčků plněných levandulí, k nim pak přibalila obrázky, které pro paní učitelky namaloval syn, sáčky karamelových bonbónů a po kuse kávy rozpustné v mléce. Takže opět na poslední chvíli, ale co mám dělat, když ten správný nápad se někde toulá a objeví se většinou až za pět minut dvanáct.
 

 

A taštičky? Jednu jsem zabavila pro sebe a druhou dostala teta k narozeninám:-) Snad ji využije více než loňský ubrus s chlebovkou, "který je škoda používat" a tak leží někde ve skříni.

 

 

Klobouček na přání

Po návratu z dovolené v chorvatském Tučepi jsem se se silnými abstinenčními příznaky vrhla na šicí stroj a doháním resty. Jeden z prvních, který mě už trošku děsil, protože jsem jej chtěla stihnout před dovolenou, ale nějak to nevyšlo, byl tento klobouček na přání pro jednoho kloučka až do Ameriky. Jeho maminku zaujal autíčkový klobouček pro mého syna, bohužel dostatečné množství látky na klobouček jsem již neměla, tak jsme spolu dlouho vybíraly a ladily a vyhrála dinosauří kombinace.

 

Syn měl dnes pózovací náladu, tak jsme konečně i nafotili a fotky dnes poslali. Snad se bude líbit...

 

A pár fotek z dovolené...

Výhled z balkónu

 

 

 

Omiš

Makarska