Sovičkové šaty

Tak na tyhle šatičky jsem se chystala už vloni, nakonec přišly na řadu až teď. I když při pohledu z okna, si myslím, že jsem je měla ušít o číslo větší, na příští léto. No, doufám, že nás ještě počasí letos příjemně překvapí a šatičky užijeme.

 

Původně měly být úplně z jiné látky, ale pak dcerka zahlédla tuhle sovičkovou látku... Přiměřila k sobě, koukla do zrcadla, zatočila se a měla jasno a já vlastně taky. Nádhernou sovičkovou látku máme od Melluzínky, puntíky jsou od Bellet a střih na šaty od Sovičky:-)

 

 

 

A k šatičkám tentokrát není klobouček, ale šátek - čelenka, střih z Mariny, Bellet design.

Po došití šátečku, jsem měla chuť na další rychlý projekt a tak jsem využila posledních autíčkových zbytků a ušila synovi kapsičku podle poslední LBF. Prý v ní bude nosit "dětský mobil", jinými slovy můj starý vysloužilý mobil, který občas důležitě nosí a vůbec mu nevadí, že je vypnutý.

 

A mimochodem mu hezky ladí s kloboučkem a kalhotami:-)

 

Mám seznam,

 

dlouhý seznam. Naštěstí pro mě jen virtuální, v hlavě. Mít jej napsaný, asi by mě jeho délka vyděsila, ale na druhou stranu bych si mohla odškrtávat. A jaký seznam? Seznam věcí, které chci stihnout než se v září vrátím po rodičovské opět do práce. Na seznamu jsou vedle položek typu roztřídit (klubíčka, knoflíky roztříděné podle barev - splněno), založit blog (hurá splněno), vytvořit fotoknihy, ušít... Největší část seznamu zaujímají samozřejmě šicí projekty.

Po posledních dvou večerech mohu zahlásit, že konečně mám hotové kalhoty pro syna z letního softshellu, a k tomu ladící oboustranný klobouček šitý podle Mariny. Kolikátý už jsem šila si už ani nevzpomenu. Základ střihu kalhot vychází z Burdy pro děti, inspiraci na kapsy a použití lemovací gumičky jsem našla u Caramilly.

 

Model se včera odmítal vyfotit, proto je tady jen foto schlíplých kalhot na věšáku. Po informaci, že bude ještě klobouček, zdůraznil "ale ušij jej větší, ty staré už mám malé" a po pauze dodal "a stihneš jej ušít dnes v noci?" Stihla jsem.

 

 

 

 

Jarní taška

Určitě znáte ten pocit, kdy stojíte ráno před otevřenou skříní a máte pocit, že nemáte nic na sebe.

 

Tak to já jednou ráno zjistila, že nemám žádnou tašku. Dlouho jsem ani nemusela přemýšlet, kterou právě nutně potřebuju. Velikost tak akorát, žádné složité šití. Volba padla na poslední tašku z katalogu Love Bellet Fabrics zima 2013. Nečekaně jednoduchý byl i výběr látek, ke slovu se hlásila kombinace hnědých květů na tyrkysové a bílé a k nim mi téměř do ruky skočily puntíky:-)

 

A tady je výsledek. Ušito už asi před dvěma týdny, foceno až dnes na zahradě.

 

 

 

Čekání na jaro

Letošní dlouhé čekání na jaro jsem si nejčastěji krátila s háčkem v ruce. Snad napotřetí jsem konečně dokončila jarní svetřík pro mou dcerku Aničku. Přízi jsem koupila už vloni na jaře, jen mi chyběla ta pořádná inspirace, nápad.  Začala jsem plést, ale nebyla jsem přesvědčena, že zrovna tohle je to pravé, tak jsem téměř hotovou práci odložila na neurčito. Čas běžel a já opět zkoušela nový vzoreček, tentokrát už rozhodnuta, že plést nebudu. Až letos v únoru byl konečně ten pravý nápad tady. Konečně vyzkouším ten návod z Praktické ženy 10/2010 - návod od Vendulky Maderské. A svetřík byl najednou hotový za pár dní...

Samotný návod se mi tak zalíbil, že pevně doufám, že nebude poslední, ale že spáchám i barevnou verzi "jako od Vendulky" a vestička by taky nebyla k zahození:-) Tak uvidíme, plánů je vždycky mnoho, ruce jen dvě.

Kromě svetříku přibyly Aničce do šatníku i tři háčkované čepičky, lehká šála a šátek na krk.



 

Vítejte,

ve světě, který je plný látek, nití, jehel, špendlíků, ale i klubíček, háčků a jehlic.

Ve světě, kam by rády více nakoukly i korálky, drátky a spousta dalších serepetiček nutných k tvoření nejrůznějšího druhu.

 

Životní nutnost stále něco tvořit, nesedět s rukama jen tak v klíně, mě provází snad od narození. Pravda, první pokusy nekončily vždy úspěšně. Občas jsem tak pilně vyšívala až jsem si své dílko přišila k punčocháčům. Jindy jsem v pauze při navlékání korálků se zvědavostí tříleťáka strčila jehlu do zásuvky  s očekáváním co se stane... Z vyprávění vím, že jsem pak dlouho spala a zásuvkám se velice dlouho vyhýbala obloukem.

 

Ráda bych se s Vámi na těchto stránkách podělila o svou radost z tvoření a budeme-li se vzájemně inspirovat, budu jen ráda.

 

Můj malý svět se Vám právě otevírá......